Mindset

Tento příspěvek se bude možná trochu lišit od těch ostatních, bude to něco o nastavení mysle, o tom jak mít silnou vůli a nenechat sebou manipulovat od okolí.

Většina věcí, co sem píšu jsou z mých vlastních zkušeností, které jsem za poslední měsíce, možná i roky nasbírala a co jsem si, třeba i díky karanténě, kdy jsem právě měla čas se nad takovýmihle tématy zamýšlet, uvědomila.

Takže doufám, že se vám příspěvek bude líbit, a že vám třeba i něco dá, když už nic tak alespoň myšlenku, o čem přemýšlet ve volných chvílích.

Foto od nejlepší fotografky a editorky - mojí sestry.

Z pozorování sebe sama, jsem si všimla několika věcí, jednou z nich, bylo to, že když mám svůj názor a opravdu si za ním stojím, mám ze sebe lepší pocit. Jakoby mnou necloumalo okolí jako lístkem ve větru, ale že mám pevné kořeny a nenechám sebou házet.

Další, ale v podstatě hodně podobné uvědomění bylo, že když si něco řeknu, za něčím si jdu, za něčím stojím, když si řeknu, že to udělám, zvládnu to. Třeba jako, když si večer řeknu, že zítra ráno brzy vstanu, abych toho stihla co nejvíce, udělám to, když vstanu, řeknu si, že tento den budu produktivní, napíšu si TO - DO list a opravdu plním své plány. Nebo když si řeknu, že tento příspěvek ještě dnes napíšu a i přes to, že se mi chce spát, tu sedím a píšu. Nebo, když jsem se rozhodla, že každý den jeden týden budu běhat 3 kilometry, taky jsem to zvládla, protože jsem si přesně stanovila cíl. Nesváděla jsem to na okolí, že dnes je zima, nebo že mám spoustu jiné práce, nebo že mě bolí nohy, že se mi nechce, a že kamarádka chce jít ven. Prostě jsem ten venek o půl hodiny odložila a šla si zaběhat a pak jsem si stihla udělat čas i na ostatní věci. Když si řeknete, že to vládnete, tak to zvládnete. Nic těžkého na tom není.

Zjistila jsem, a teď mě prosím nesuďte, že podobné je to i s alkoholem. Někdy, když se chci opít a takovým obdobím jsem si prošla, mi stačí jen opravdu málo. Když tomu alkoholu nechám, aby si se mnou dělal co chtěl a když tomu ještě dopomůžu tím, že se chci opít a nechci nic vnímat, stačí troška a jsem mimo. Když si, ale naopak řeknu, že se neopiju, nechci být opilá a ani nebudu, můžu vypít půl flašky rumu a několik panáků vodky a pořád budu při smyslech. Zjistila jsem, že se nemusím vyhýbat alkoholu jen proto, abych nebyla opilá a neudělala nějakou kravinu. Jednoduše toho můžu vypít kolik chci. Ano, bude se mi motat hlava a možná budu chodit trochu křivě, ale když budu mít ve svojí hlavě nastaveno, že se neopiju, že nejsem opilá a jednoduše nedovolím tomu alkoholu (nebo těm drogám), aby se mi dostal na mozek, budu plně při smyslech.

Všechno je to o nastavení vaší mysle, o tom, jestli chcete být silným stromem s pevnými kořeny, který jen tak něco nezlomí, nebo lístkem, kterým okolnosti (lidé, ale i látky) hází jako vítr.

Musíte si pevně stanovit a ujasnit jací chcete být a začít na tom pracovat. Hlavně sebou, ale nenechte manipulovat, nepřizpůsobujte se okolí, protože jinak s ním splynete, ztratíte se úplně a nikdy nic nedokážete.

Love you, your Annie xxxx